|
|
Vliv přijetí společné měny euro na export
Urbanová, Daniela
Diplomová práce se zabývá vlivem zavedení společné měny euro na export. Jsou identifikovány dva základní kanály dopadu přijetí společné měny, a to snížení devizového rizika a ztráta autonomie měnové politiky. Hlavním přínosem této práce je aplikace indexu stability měnového kurzu a indexu měnové nezávislosti jako proměnných zastupujících zmíněné kanály a posouzení jejich vlivu na export. Je využit regresní model panelových dat s fixními efekty kvůli heterogenitě států Evropské unie. Do modelů jsou zařazeny kromě zmíněných indexů i zahraniční poptávka a nominální efektivní devizový kurz. Výsledky ukazují, že statisticky významný a pozitivní vliv na export má index stability devizového kurzu a zahraniční poptávka. Pro empirickou analýzu jsou použita měsíční data ohledně 25 států Evropské unie za sledované období od ledna roku 1994 do května roku 2017.
|
|
|
Teorie optimálních měnových oblastí a její ekonomické důsledky v praxi
Havičová, Aneta ; Žamberský, Pavel (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá hospodářskou a měnovou unií a její stabilitou, případně nestabilitou s ohledem na teorii optimálních měnových oblastí. Cílem práce je v první řadě vyhodnocení, zda současná eurozóna tvoří optimální měnovou oblast, v druhé řadě navržení možných způsobů snižování nákladů společné měny a v neposlední řadě potom hodnotí ekonomické důsledky případného rozpadu hospodářské a měnové unie, který může pramenit právě v neoptimalitě měnové oblasti. Analýza teorie optimálních měnových oblastí je předmětem první části této práce a její kritéria jsou hodnocena v části druhé. Druhá část se potom věnuje i ekonomickým důsledkům této teorie v praxi.
|
|
|
HOSPODÁŘSKO-POLITICKÉ DOPADY PŘISTOUPENÍ ČESKÉ REPUBLIKY K EUROZÓNĚ DO ROKU 2020
Bohata, Martin ; Štěpánek, Pavel (vedoucí práce) ; Ševčíková, Michaela (oponent)
Práce se zabývá potenciálním přistoupením České republiky k eurozóně do roku 2020. Jaké přínosy a náklady se zavedením eura v České republice souvisí? Prospělo by České republice zavedení společné evropské měny? Teoretická část práce popisuje vývoj a vznik Evropské měnové unie. Jsou popsány výhody a také rizika, která s sebou společná měna přináší. V praktické části práce je odhadnut hlavní náklad související se ztrátou autonomní měnové politiky a kurzového mechanismu. Velikost nákladu je vyčíslena v pásmu 0,59 až 2,34 % HDP. Ze srovnání přínosů a nákladů je pak patrné, že zavedení eura by pro Českou republiku představovalo celkovou ztrátu. Také je provedeno srovnání hospodářského vývoje České republiky a Slovenska. Je ukázáno, že Slovensko se nevyvíjelo statisticky významně odlišně od České republiky. Závěr práce zni následovně: pokud by euro bylo zavedeno do roku 2020, České republice by neprospělo.
|
|
|
The Maastricht fiscal criteria, their formation and problems with meeting the criteria in the EU
Mihalec, Lukáš ; Izák, Vratislav (vedoucí práce) ; Klazar, Stanislav (oponent)
Tato práce pojednává o Maastrichtských kritériích a analýze dodržování fiskálních pravidel dané smlouvy v letech 1995 až 2015 na vybraném vzorku zemí eurozóny: Slovensko, Belgie, Německo a Řecko. Vyhodnocení dodržování těchto pravidlech u daných států je cílem naší práce. Práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole najdeme základy teorie optimální měnové oblasti. Ve druhé kapitole na tuto teorii navazuje samotné obeznámení se s Maastrichtskými kritérií. Ve třetí kapitole je provedena analýza dodržování fiskálních kritérií na našem vzorku zemí.
|
|
|
Teorie optimálních měnových oblastí: regionální aspekty
Ubry, Michael ; Šíma, Ondřej (vedoucí práce) ; Pour, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá teorií optimálních měnových oblastí, která byla využita pro analýzu jednotlivých krajů České republiky. Samotná analýza se opírá především o tři kritéria: mobilita výrobních faktorů, otevřenost ekonomiky a diverzifikace produkce. Cílem práce bylo zjistit, zdali jsou jednotlivé kraje ČR připravené na měnovou integraci například v podobě přijetí eura a především zdali tvoří optimální oblast s ostatními regiony ČR. Z výsledků analýzy vyplývá, že Česká republika netvoří optimální měnovou oblast, ale i přesto je pro ní výhodné mít jednotnou měnu především z důvodů snížení transakčních nákladů a zachování suverenity území. Z čistě ekonomické a teoretického pohledu by tedy existence krajských měn přinesla daným krajům více nákladů než přínosů. Výsledky práce také naznačují, že ne každý kraj bude vhodným kandidátem pro vstup do eurozóny.
|
|
|
The Eurozone and small open economies from the perspective of the Optimum Currency Area Theory
Bodnár, Juraj ; Šíma, Ondřej (vedoucí práce) ; Pour, Jiří (oponent)
Cílem práce je zhodnotit dosavadní poznatky o teorii optimální měnové oblasti a zhodnotit eurozónu a vybrané malé otevřené ekonomiky z pohledu této teorie. Kromě tradiční formy teorie OCA se vyprofilovala i teorie endogenity, která připouští naplňování kritérií OCA i ex post. Opačný přístup formuloval P. Krugman v hypotéze specializace. V práci jsem na základě zkoumání plnění kritérií teorie OCA zjistil, že eurozóna není optimální měnovou oblastí. Dalším zjištěním je, že malá otevřená ekonomika má omezené možnosti pro provádění nezávislé měnové politiky a proto je její členství v měnové unii dlouhodobě nezbytné. Její členství má však své nevýhody zejména v podobě vývoje kurzu především na základě fundamentů velkých ekonomik (členů měnové unie). Dále jsem zjistil na základě porovnání makroekonomických veličin jednotlivých zemí, že členství malých otevřených ekonomik v eurozóně je vhodné, ale má svá rizika. V práci jsem také zjistil, že malé země (především mikrostáty) se musí spíše specializovat na export služeb - cestovní ruch, finanční a administrativní služby.
|
|
|
Analýza vlivu společné měny na mezinárodní obchod mezi státy Evropské unie
Křapáček, Tomáš ; Chytilová, Helena (vedoucí práce) ; Mirvald, Michal (oponent)
Cílem této bakalářské práce je za pomoci gravitačního modelu zahraniční směny potvrdit, potažmo kvantifikovat vliv společné měny na velikost bilaterálních obchodních toků v rámci zemí současné Evropské unie. Hypotéza předpokládaného pozitivního efektu byla potvrzena, přičemž provedená regresní analýza přinesla konstantní odhady efektu eura na velikost mezinárodního obchodu, jež se za předpokladu ceteris paribus pohybovaly v intervalu od 13,6 do 16,3 %. Datový soubor sledoval toky zboží 378 obchodních partnerů v období mezi lety 2001 až 2014, čímž v rámci tohoto specifického prostoru poskytuje velice detailní analýzu, kterou dle mého názoru prostor současné EU velice postrádal. Zároveň byla potvrzena tzv. Linderova hypotéza, která spolu s novou teorií obchodu dopomohla k identifikaci modelu, jež hovoří ve prospěch monopolistické konkurence a směny s diferencovanými produkty.
|
|
|
Česká republika a přijetí eura na pozadí makroekonomických nerovnováh
Caletka, Petr ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Žamberský, Pavel (oponent)
Tato práce si dává za cíl zjistit, zda je Česká republika připravena na vstup do třetí fáze Evropské hospodářské a měnové unie, která je spojena s přijetím společné měny euro, a to z hlediska plnění formálních vstupních kritérií a také z hlediska sladěnosti české ekonomiky se zbytkem eurozóny. Na tomto základě vyhodnotit, zda je pro ČR výhodné přijmout euro. V první části práce jsou představeny jednotlivé stupně regionálních integrací, dále teorie optimálních měnových oblastí a správa ekonomických záležitostí v Evropské unii. Druhá kapitola se věnuje zhodnocení připravenosti ČR na vstup do eurozóny ze tří pohledů. Nejprve je vyhodnoceno plnění nominálních konvergenčních kritérií. Reálná konvergence a makroekonomické nerovnováhy v rámci eurozóny jsou posouzeny za použití shlukové analýzy. Druhý přístup je analýza, zda EMU tvoří optimální měnovou oblast. V závěru jsou představeny zkušenosti tří zemí východního rozšíření s přechodem na společnou měnu.
|
|
|
Euroasijská unie - krok správným směrem?
Štekr, Václav ; Melcher, Ota (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Cílem této bakalářské práce je vyjádření stanoviska, zda jsou státy Eurasijské hospodářské unie (EEU) vhodné pro přijetí společné měny. Pro posouzení jsou využita kritéria optimální měnové oblasti (OCA). Teoretická část práce stručně popisuje ekonomickou integraci a měnovou unii. Hlavní pozornost je věnována teorii optimální měnové oblasti a definici jednotlivých kritérií. Analytická část práce nejdříve vymezuje zkoumaný region a poté aplikuje kritéria OCA definovaná v teoretické části na jednotlivé země EEU. Jako metoda zkoumání byla využita komparativní analýza.
|
|
|
Pakt stability a růstu a jeho dopady na vztahy mezi státy eurozóny
Voříšková, Tereza ; Sršeň, Radim (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Bakalářská práce analyzuje Pakt stability a růstu s ohledem na vztahy mezi členskými státy eurozóny. Nejdříve teoreticky popisuje evropský integrační proces a následně zjišťuje, jestli je Evropská měnová unie v optimální měnové oblasti. Dále je vymezen obsah Paktu stability a růstu a v něm rozpory mezi politickými a ekonomickými záležitostmi. Na závěr se zamýšlí, zda Pakt stability a růstu, i po reformách, které proběhly, má negativní dopad na vztahy mezi členy eurozóny.
|
host ::
RSS.